5 beskydských vrcholů 2012

Po roční odmlce jsem se opět postavil na start populárního a náročného beskydského extrému 5BV. Po nepovedeném AR ve Francii byla velká motivace závodit a jelikož mi na tomto domácím závodě chybí ještě umístění na bedně, byla taky velká motivace se co nejlíp umístit. I když to tak ze startovky před startem možná nevypadalo, sešla se na základně ve Smilovicích velice silná konkurence známých i méně známých, přesto výborných závodníků.

Start - tělocvična, stovky lidí, jedno malé pódium, obálky a obrazovka s odpočítáváním, tak přesně takto vypadá start 5BV. Úderem desáté se prodírám k naší týmové obálce a mezi prvníma utíkám ven a hledám Máru, co je první vrchol? Konečná! Konečná? kde to sakra je. Vím, Vím, na stoprocent kde to je říkám. Chvilku hledáme nejlepší a nejrychlejší postup a je jasné, že to bude daleko, že poběžíme dlouho a že budeme asi dost na sračky, protože poběžíme skoro pořád po asfaltu, no pěkný začátek!

1. vrchol Konečná - Při pomyšlení kolik asfaltu nás čeká se mi teda ze začátku moc dobře neběží, jednak to není ono v krosových Salomonech a taky se to na asfaltu snadno přepálí a přece jen je to pět vrcholů. Máme mírný náskok, za náma se však jako hladoví vlci ženou další závodníci. Je jasané, že ti co se chcou co nejlíp umístit volí tento, nejrychleší, asfaltový postup a že jich teda není málo! Ze začátku teda moc nevím kde jsem, ale jak se dostáváme pod Prašivou, do Řaškovic a na Morávku, už přesně vím. Po cestě ještě řešíme všechny možné varianty postupu a dobíháme na Konečnou jako čtvrtí, s minimálním odstupem na naše soupeře. Kam dál?

2. vrchol Kozlena - Tak teď veděl zase hned Mára a beze ztráty času nějákým hledáním v mapě běžíme vstříc Kozleně, která teda vůbec nevím kde je, snad někde na Gruni a prý je to kousek. Počasí je super, hlásili sice sníh, vítr a podobné úžasné povětrnostní vlivy, které jsem si mimochodem moc přál, ale zatím jen prší, neprší a zase prší, na goráč to však ale není. Je i docela teplo, takže se běží dobře. Kozlena nebyla daleko a my se nečekaně vyšvihli na druhé místo. Asi minutová ztráta na první, můžu říct Pány běžce! kam dál?

3. vrchol(nevrchol?) Kozubová - Stíhací běh za prvním místem, který se nám celkem dařil. Slušným tempem jsme kluky dohnali a celý zbytek postupu jsme běželi společně. Jsme na Kozubové na VRCHOLU a nikdo nikde, kluci běželi někam dál, my jsme tam pár minut protrapasili, než jsme kluky potkali jak šli od kontroly, která je na chatě! Vždycky to prostě bylo na vrcholu, jenže ono na Kozleně bylo napsáno Kozubová, jenže ještě pod tím v závorce chata nebo tak něco, prostě chybička se vloudila! Ztráta sedm minut na první a dalším vrcholem je..

4. vrchol Muřínkový vrch (kaple) - jo tak to bude někde u Velkého Polomu a nebude to na vrcholu, ale u kaple! Kus cesty se zase vracíme po té samé, kterou jsme sem běželi, takže v protivce potkáváme týmy za náma a propočítáváme svůj náskok, nějáká ta minutka to je. Únava se asi trochu projevuje, běžíme uplně jinam než máme, a když se srovnáme, tak běžíme zase jinam.. Začíná se nám to pěkne kazit, ztrácíme skoro čtvrthodinu, už nejsme druzí ale pátí, Mára začíná mít problémy s nárty a kotníky, tudíž tempo upadá. Poslední kiláky před kontrolou jsou do kopce, pořád a pořád do kopce! Další vrchol bude bud nějáká kruťárna nebo něco v pohodě říkám si, a je to docela v pohodě nakonec..

4. vrchol Lysá hora - Ztráta cca 20 minut na čtvrté, necelých třicet na třetí, za normálních okolností to není nic tragického a dalo by se to stáhnout, ale to bychom museli být stoprocentně fit! Cestou potkáváme ještě Adidasy, kteří to někde taky pohnojili a vrací se kus cesty ke kontrole. Pomalu začíná být jasné, že s takovým tempem by jsme šli do cíle asi hodně dlouho a proto přichází ta nejhorší možná možnost, zabalit to a netrápit to...