Adrenalin Cup 2011


24-25.června 2011 - Ostravice

extrémní závod čtyřčlenných štafet


PODLYSÁCI - 12. MÍSTO - 03:59:45 hod...!!!!


Běh do vrchu - Pavel Michna - 18.místo - 01:21:44 hod.
Paragliding - Ivan Chlebovec - 17.místo - 20:57 min.
Mountain bike - Milan Svoboda - 12.místo - 01:48:51 hod.
Kajak - Radovan Sučík - 18.místo - 28:13 min.



foto adrenalincup.cz

Ninaj: Máme za sebou své druhé vystoupení na Adrenalin Cupu. Letošní 15. ročník byl zároveň i Mistrovstvím České republiky extrémních štafet a na Ostravici se sešla ostatně jako obvykle celá česká špička těchto extrémních sportovců, kteří poměřili v sobotu 25. června své síly tady u nás, v Beskydech. Letos jsem trochu vystřídal pozice a místo běhu jsem řešil organizační věci před závodem, protože jsem v době Adrenalin Cupu závodil ve Slovinsku, tudíŽ jsem za sebe musel hledat náhradu, zajistit startovné, ubytování atd...Letos, i přes menší nepřízeň počasí proběhly všechny disciplíny, takže se stal Adrenalin Cup adrenalinovým zážitkem konečně i pro paraglidisty, kteří si v předchozích několika letech kvůli špatnému počasí nezalítali. Ve výsledku se naše štafeta umístila na skvělém 12. místě, které je zatím naším největším úspěchem v oblasti extrémních štafet.

FOTOGALERIE


Letos jsem běžel adrenalin podruhé a to v pozici náhradníka :-) Letos jsem věděl do čeho jdu, tak jsem se těšil. Do závodu jsem šel s cílem zaběhnout co nejlepší pořadí. Běželo se OK, ale po seběhu k Bezruči jsem se nemohl rozběhnout, chvíli to trvalo a posunul jsem se na 17. místo. Na traverzu nad Ivančenou jsem přišel o jedno místo díky pádu. Na Lysé jsem předával na 18. místě.

Paraglideri štartovali v hraničných podmienkach do silného vetra a turbolencie. Približne len polovica z nás, vrátane jedinej ženy, stihla odštartovať pred zhoršením počasia. Poslední z nás pristávali v Ostraviciach v lejaku. Ja som to stihol ešte pred dažďom, avšak komplikáciam som sa nevyhol. Počas letu v turbolentnom vzduchu som dostal frontstall (nábežná hrana krídla sa mi vplyvom rozvíreného vzduchu preklopila do vnútra a nasledoval kolaps celého padáku), ale okrem straty asi 80m výšky sa nič nestalo.V silnom protivetre som nedoletel na futbalové ihrisko, tak som aj v závere absolvoval s padákom na chrbte "orientačný beh" na predávku štafety Milanovi.

.................


Z minuleho roka som uz tusil co ma na rieke caka... ale na to aka je voda studena som si spomenul az ked som bezal dolu kopcom a mal som sa do nej hodit a preplavat ju, proste osviezujuce :) :) Samotny zavod mi nevysiel podla mojich predstav zaciatok som prepalil pretoze som sa bal ze ma dobehne madarska stafeta a pak som sa na slalome trapil hlavne v usekoch co sa museli ist proti prudu. Nie a nie to hore prudom ist :) ale naco som sa najmenej tesil bol dobeh do ciela... ten bol tento rok v mojom podani uuplne "uuzasny" prirovnal by som to k rybe na suchu :) Nastastie chalani odviedli zasa kus roboty urobili mi dostatocny naskok pred stafetou za nami a ja som sa uz nenechal dobehnut a skoncili sme na veeelmi peknom 12 tom mieste :) Buduci rok prva 10 tka !!