VYSOKÉ TATRY 2009
První srpnový týden jsme se vydali na menší výlet do Vysokých Tater a v plánu bylo podívat se na nějáké ty Tatranské klasiky.Vyjížděli jsme v pondělí v 5 hodin ráno, tak abychom stihli po příjezdu a ubytování jěště nějákou túru.Cestu směr Čadca-Žilina-Rožumberok-Poprad zvládl náš traktor i přes pár technických problémů přibližně za 4 hodiny. Počasí nám přálo, takže jsme se ubytovali ve vesničce Spíšská Teplica, nedaleko Popradu a náplánovali jsme výstup na Kriváň. Výstup a hlavně velice dlouhý sestup do osady Tri studničky, dal nohám pořádně zabrat. V úterý ráno sice bylo zamračeno, místy i začínalo pršet, ale rozhodli jsme se jít túru na Priečné sedlo.Ve středu už se počasí pokazilo, měli jsme naplánovaný Slovenský Ráj, ve kterém bylo i přes nepřízeň počasí moc pěkně. Ze Slovenského Ráje jsme si zajeli do Vrbova, kde se nachází termální koupaliště, které po všech těch tůrách přišlo vhod. Čtvrteční počasí bylo na dvě věci,měli jsme naplánovaný výstup na Rysy, avšak lilo jako z konve, takže jsme naložili věci a vydali se na cestu zpět domů.
Jako výchozí místo pro výstup na Kriváň jsme si vybrali Štrbské Pleso. Jelikož se nám nechtělo platit 5 Euro za parkoviště, nechali jsme auto před ,,centrem Štrbského Plesa''. Po úvodním kolečku kolem plesa jsme se dali po červené značce směr Jamské pleso, po zhruba půlhodině míjíme rozcestí červené a žluté značky a po další půlhodině dorážíme na rozcestí červené a modré značky. Zde se dáváme do prvního opravdového stoupání po modré, která nás po asi 2 hodinách zavedla do Daxnerova sedla, odkud už stačí zdolat asi půlhodinový vrcholový úsek a jsme na vrcholu. Počasí nám přálo, takže o fantastické výhledy na Vysoké Tatry a Roháče nebyla nouze. Takže pár minut kochání, foto u vrcholového kříže a hurá dolů. Zvolili jsme prudký sestup do osady Tri Studničky, odkud jsme se vraceli zpátky k autu. Cestu nám usnadnil jeden pán, který nám v polovině cesty zastavil a svezl nás až ke Štrbskému Plesu:-)
Celá naše túra začíná ve Starém Smokovci, kde necháváme auto (bez placení to tentokrát nešlo) a vyrážíme směr Hrebienok. Ze začátku jsme se trochu zdrželi debatováním, zda jet či nejet na Hrebienok pozemní lanovkou, naštěstí vyhrál zdravý rozum a vydali jsme se po zelené po svých. Z Hrebionku dále po zelené k Zamkovského chatě a následně pozvolné stoupání k Téryho chatě. Zde si dáváme krátký odpočinek a vyrážíme po žluté směr Priečné sedlo. Po chvílí se dostáváme k začátku exponované části sedla. Přechod sedla je jednosměrný, opačným směrem zakázaný, přesto jsme v půlce potkali experty, kteří si to dávali z druhé strany a pěkně vše brzdili. Výstup po řetězech nic složitého a následný sestup po žluté ke Zbojnické chatě byl taky v pohodě. Zde krátký odpočinek a čekala nás cesta po modré, následně po červené až na Hrebienok, odkud jsme šli do Smokovce opět po svých.
Ve sředu se počasí hodně zhoršilo a předešlé prosluněné dny, vystřídala zamračená obloha, chladno a déšť. Přesto nás to neodradilo a vydali jsme se směr Spišská Nová Ves do Slovenského ráje. Toto území je známé svými roklinami a kaňony, které jsou zabezpečeny žebříky, stupačkami a jinými pomůckami. I přes nepřízeň počasí jsme si tuto půldenní tůru v tomto Národním parku vychutnali a společně s deštěm to byl mnohdy adrenalinový zážitek. Odpoledne jsme navštívili známé termální koupaliště ve Vrbově.
V plánu jsme měli brzký ranní výstup na Rysy a pak odjezd., Počasí nám bohužel nepřálo, takže z túry sešlo a nezbývalo než zbalit všechny věci a vydat se směr ČR.