SALOMON TRAIL RUNNING CUP - Dolní Morava 2014

Mám za sebou dlouho očekávaný závod na Dolní Moravě, který je zařazen do seriálu SALOMON TRAIL RUNNING CUP 2014. Celkově musím samým nadšením uznat, že tohle byl jeden z nejkrásnějších horských trailů, které jsem kdy u nás běžel! Byl to pro mě docela ,,krátký,, a rychlý závod s ,,malým,, převýšením, což mi až tak nesedí, ale po celou dobu mě to velice bavilo a každý kilometr jsem si docela užíval!

Na start se tentokrát postavil také Robert Krupička, náš elitní vrchař, který umí výborně nejen vrchy, ale i tyhle delší horské závody, takže o favoritovi bylo docela jasno. Robert sice nebyl v úplné pohodě a poslední týdny bojoval se zraněným kotníkem, ale jeho kvality snad každý zná, takže ostatní mohli spíš překvapit. Třicetikilometrová trať (naměřeno 28,5km) s docela běhavým profilem dávala tušit, že se tady poběží hodně rychle a loňský rekord závodu určitě padne. Náročnost závodu ještě násobilo vedro, které osobně moc nemusím, ale podmínky měli všichni stejné.



Hned od prvních kilometrů bylo zřejmé, kdo je tady pán a kdo bude bojovat o bednu, protože se od začátku běželo docela rychle (4:01, 3:47, 3:37) až jsem si chvílema říkal, že jsem to asi trochu přepálil! V následném mírném stoupání už mi Robert s Honzou Mrázkem docela utekli a já si běžel svoje.

Na sedmém kilometru mě v kopci doběhl Ondra Horák a s klidným hlasem prohodil:,,na tebe moc krátký, na mě zas moc dlouhý, nepoběžíme spolu?,, Tohle mě docela dostalo, funěl jsem a makal jsem do toho kopce jako parník a on je takhle v klidu, už ani nevím, ale něco jsem ze sebe vyhrknul a jen sledoval jak běží Ondra ladně dále. Bylo neuvěřitelné vedro a kdybych si sebou nevzal ten malý plastový sáček na pití od Salomonu, asi bych tam někde žízní zahynul, protože jsem musel co chvíli aspoň něco málo ucucnout...Na rovině jsem Ondrovi docela stíhal, v kopcích mi zas utíkal a jak jsme vběhli na hřeben - jooo to byla pasáž, místy jsem se přistihl, že se spíš kochám krajinou než že běžím nějaký závod, protože to opravdu stálo za to!



Někde kolem 18-19 km byl seběh, úžasný seběh ve kterém jsem doběhl a předběhl Ondru a s vidinou boje o třetí místo jsem začal ukrajovat poslední kilometry závodu. A možná jsem nastoupil moc brzy, protože ten poslední asfaltový stoupák mě docela dorazil, tam mi Ondra zase utekl a v podstatě bylo rozhodnuto. Zbytek jsem si už v podstatě doklusal do cíle a možná kdybych ten konec tak neflákal, mohl by být výsledek ještě lepší a možná kdyby nebylo takové horko, pršelo, byla zima a bláto, možná by byl výsledek mnohem lepší. Na možná se však nehraje a já doběhl do cíle na 4. místě v čase 2:06.07 hod., necelou půlminutu za Ondrou, necelé čtyři minuty za druhým Honzou Mrázkem a propastných dvanáct minut za prvním Robertem, který předvedl parádní výkon a patří mu velká gratulace!

Nakonec to přeci jen byla bedna, aspoň v kategorii M29, i když na to nikdy moc nehraju, taky se to počítá. Závod na Dolní Moravě stál tedy opravdu za to a myslím si, že se z něj stane do budoucna tradiční a prestižní podnik, na kterém budou měřit síly nejen ti nejlepší, ale také všichni ti, které baví běhání v horách.