Leden 2012

NINAJ: Konečně ty pravé zimní podmínky! Vítr, mráz, nahoře přes metr sněhu, prostě ideální čas vyrazit na etapu Lysacupu. Premiérově jsme startovali z Bystrého, konkrétně od restaurace u Toflů. Tuhle trasu jsem vůbec neznal, nikdy jsem tu nešel, neběžel prostě nic, takže nezbývalo než běžet za ostatními. Nejdřív po žluté, pak po zelené značce na Kykulku a mírným seběhem na modrou, známou cestu která vede až na Lysou. Na startu opět slušná účast 178 lidí, nechyběli samozřejmě ani největší favorité. Jelikož letos běhám Lysacup, tak trochu treninkově a nehoním se za těma v první desítce, nenechal jsem se na startu až tak moc strhnout a běžel jsem si v klidu na nízké tepy. První úsek po žluté byl v pohodě, cesta upravená, široká, dalo se dobře běžet. Ovšem když jsme vběhli do lesa začala ta pravá zimní lysacupová jebačka, úzký chodníček, kroky do stop nevychází, o běžeckém stylu se mluvit nedá, předbíhání veme nemálo sil, kdo to běhá, tak ví vo co gou! Při pohledu na hodinky vidím čas kolem čtyřiceti minut, při pohledu na zamlženou krajinu vidím, že jsem někde v prdeli. Obvykle kolem času čtyřicet minut už je to navrchol jen kousek, ale tedkom to bude asi ještě větší kousek. Po modré už to bylo v poho, cesta oproti předešlé je dálnice a dá se trochu běžet, bojuju ještě o vylepšení své pozice před sjezdovkou, do které odvážně nabíhám, po chvilce však přecházím ke svému osvědčenému vrchařskému stylu a jdu co to dá. Na konci sjezdovky se mě ještě snažil přesprintovat nějáký borec s hůlkama, ale neměl nárok. V cíli nakonec na 14. místě v čase, na LC hodně nezvyklém 1:05 hod.

KUBAJS: Jelikož atletická hala není nikde v okolí, odjel jsem se svým týmem v útery 17.1. odjel do Prahy, kde nás čekaly tréninky ve Strahovské hale. Odběhali jsme zde několik kvalitních tréninků a nyní mě čeká náročná halová sezóna !

NINAJ: Opět jsem se vypravil na Lysa Cup, tentokrát na Visalaje. Počasí se stále tváří dost zimně a na Visalajích bylo kolem devíti více lyžařů než lysacupistů a to se jen tak nestává! No je pravda, že tato etapa je nejvzdálenější, jsou i jiné závody, ale hlavně je to týden před LH24, takže se nás sešlo na startu ,,pouze,, 122. Start se trochu díky kalamitě posunul, takže jsme vystartovali i s minutou ticha za Pana Jiřího Rašku něco po čtvt na jedenáct. První zvlněná polovina byla kupodivu dobrá, chodník byl dost široký, ovšem pasáž za závorou, kde jsem docela dobrým tempem dohnal kluky vepředu, byla už o něčem jiném. Chodník ani stopa žádná, takže nezbývalo nic jiného než razit cestu, vytvořil se docela dlouhý vláček, který pomalu pochodoval hlubokým sněhem. Občas vyrazil nějáký odvážlivec dopředu, ale moc platné mu to nebylo, protože v takovém sněhu se o nějákém tempu mluvit nedá a šlapání stopy bere hodně sil. Další pasáže už byly lepší, ale běh v několika centimetrové vrstvě sněhu nebyl nic moc, jako kdybych běžel na pláži v písku. Na závěr jsme museli ještě oběhnout tu zatracenou sjezdovku (aby místní vlekař neměl blbé kecy), posledních pár metrů a opět se mě někdo snažil přesprintovat jako minule, ale má opět smůlu. V cíli tentokrát na 10. místě v čase opět nezvyklém 1:03 hod.