Timex Rajd Zimowy 360°

Po roce jsme se chystali opět do Polska na zimní AR. Letošní zima je oproti loňsku opravdu krutá a dal se předpokládat hodně náročný závod ve velkém mrazu a v pomalém tempu. Vloni jsem zde startoval s Márou v závodě dvojic, letos se podařilo sehnat Romču Daněčkovou, takže jsme se mohli postavit na start klasického čtyčlenného AR. Romča šla do takového závodu vůbec poprvé a měla velkou odvahu, protože AR je i za normálních podmínek hodně náročný závod!

Do Polska jsme odjížděli už ve středu dopoledne, s vidinou toho, že dorazíme někdy k večeru, vklidu se vybalíme, uděláme si depo a vklidu se vyspíme. Čtvrtek už byl celý o přípravách na závod, nakupování jídla, rozdělení věcí do dep, příprava kol. Večer také výklad k trati, mapy a poslední přípravy na start, který byl v centru Zamośće v 22 hod.



Startujeme krátkým orienťákem ve městě, těch pár kontrol jsme posbírali celkem rychle a ke kolům jsme dorazili mezi prvními. První biková etapa byla docela příjemná, pláště s hřeby držely fantasicky, oblečení a připravení na mráz jsme byli myslím dokonale, mnohdy se mi ani nezdálo, že by byla teplota tak hluboko pod nulou. Nicméně na kole jsme jeli dobře, nechybovali v mapování a po nějáké době jsme se dotáhli na vedoucí tým Inov-8 a skoro současně jsme dojeli do prvního depa, kde jsme vyměnili kola za běžky.



Původně jsem si myslel, že tyhle etapy budou o bušení někde lesem a nepřístupným terénem, ale kousek od depa začínaly upravené běžkařské trasy po kterých se to dalo frčet skoro až ke kontrolám. U té první jsme se chvíli zdrželi, než jsme jí našli a taky nám tady poláci utekli, ale pak už to zase jelo dobře. Postupy k některým kontrolám si musely první týmy šlapat samy, což hodně vysilovalo! Postupně se ve vedení prostřídali Rusové s Polákama a my do depa doráželi opět se zanedbatelnou ztrátou.



Další etapou byl opět bike, zhruba sedmdesáti kilometrová etapa uběhla v zimních podmínkách nečekaně rychle, celou dobu táhnu Romču na kole, ke konci má sice problémy s přehazovačkou, ale depo už nebylo daleko. Dorážíme do depa, poláci zrovna vyráží na trek, další etapu, která nás čeká. Zdržujem se zde ale zbytečně dlouho, dohnal nás zde i druhý český tým. Na trek vyrážíme kolem 14 hodin, měl by mít kolem padesáti kiláků, slušná porce v těchto zimních podmínkách. Ze začátku to ubíhá strašně pomalu, pak jsme chvíli postupovali spolu s druhým českým týmem, který zkušeně dohnal celou tu ztrátu, kterou na úvodní bikové etapě získal. K večeru už je hrozná kosa, zamrzá nám veškeré pití, jídlo a zmrzli jsme hlavně také my! Celou dobu si říkám, že když vydržíme následující 130 km dlouhy bike, máme velkou šanci dotáhnout tento závod na medailovém umístění.



Zpátky do depa dorážíme po cca 8 hodinách, byli zde všichni i první Poláci, většina týmů spala, Poláci už se chystali na kolo. Bohužel kruté zimní podmínky se na našem týmu výrazně podepsaly, Romča sundává rukavice, omrzly jí prsty a na další pokračování už se necítí. Museli jsme závod v polovině ukončit, navíc z medailových pozic, což vždycky hodně zamrzí. Nicméně zdraví máme jen jedno a Adventure Race je týmový závod, kde se může stát cokoliv. I přesto, že jsme nedokončili beru tento závod jako super zážitek v podmínkách ve kterých si už jen tak nezázávodím, ale hlavně také zkušenost do příštích AR závodů!